Má dřevostavba pozitivní vliv na zdraví?

U domu se většinou řeší cena, dispozice, energetická náročnost nebo rychlost výstavby. Méně často se ale mluví o tom, že dům není jen technická konstrukce. Je to prostředí, ve kterém člověk spí, pracuje, odpočívá, vychovává děti a tráví velkou část života.

Právě proto dává smysl ptát se i jinak: jaký vliv může mít dřevostavba na zdraví a každodenní pohodu?

Dřevo přináší do interiéru přirozený klid

Viditelné dřevo v interiéru nepůsobí jen esteticky. Člověku přirozeně připomíná přírodu, a tím může pomáhat vytvářet klidnější a příjemnější prostředí. V odborné literatuře se často mluví o biofilii, tedy o lidské potřebě kontaktu s přírodními prvky.

Přehledová studie v časopise Journal of Wood Science uvádí, že výzkum fyziologických účinků dřeva na člověka postupně přibývá. Sledují se například reakce nervového systému, krevní tlak, srdeční aktivita nebo vnímání stresu. Autoři zároveň férově upozorňují, že část výzkumů má menší počet účastníků a téma potřebuje další ověřování. Jinými slovy: dřevo není lék, ale jeho vliv na psychickou pohodu rozhodně není jen pocitový dojem.

Kvalita vzduchu závisí na celém návrhu domu

Dřevo je přírodní a hygroskopický materiál, tedy dokáže přijímat a uvolňovat vlhkost. To může pomoci stabilizovat vnitřní prostředí, ale samo o sobě to nestačí. O zdravém domě rozhoduje také větrání, skladba konstrukce, izolace, povrchové úpravy, lepidla, nábytek i způsob užívání domu.

Česká data ukazují, že téma zdravého vnitřního prostředí není okrajové

Státní zdravotní ústav připomíná, že v budovách trávíme až 90 % času a kvalita vnitřního ovzduší významně ovlivňuje fyzické zdraví i psychickou pohodu. Zároveň uvádí, že v roce 2016 mělo v Česku každé třetí dítě diagnostikovanou alergii a astmatem trpělo 10 % dětí. Právě proto dává u nového domu smysl řešit nejen konstrukci, ale i větrání, vlhkost, prach, plísně a nízkoemisní materiály.

Novější studie z roku 2025 porovnávala kancelář s dřevěnými povrchy a běžnou kancelář s umělými materiály. Dřevěný interiér lidé hodnotili jako příjemnější, teplejší, krásnější, zajímavější a přirozenější. Zároveň studie sledovala i kvalitu vnitřního prostředí a koncentrace těkavých látek.

To je důležité: zdravý interiér není jen o tom, že „je tam dřevo“, ale o tom, jak je celý prostor navržený a provedený.

Dobrá dřevostavba má podporovat regeneraci, ne zatěžovat

„Často si ani neuvědomujeme, jak moc nás doma unavuje špatný vzduch, průvan nebo obyčejný hluk. Dobře postavená dřevostavba tohle umí odstínit. Dům vás má dobíjet, ne nenápadně vysávat, “říká Luděk Lošťák, ředitel Comfort group.

Zajímavý je i aktuální výzkum University of Helsinki z roku 2026. Ten ukázal, že kombinace vůně dřeva borovice lesní a vizuálních dřevěných prvků může v interiéru podporovat pocit uvolnění, obnovy sil a lepší nálady. Výzkumníci zároveň upozorňují, že reakce lidí se liší a je potřeba dále zkoumat dlouhodobé účinky v reálných prostorách.

Zdravý dům není o materiálu samotném

Dřevostavba tedy není automaticky zdravější jen proto, že je ze dřeva. Pokud je špatně navržená, špatně větraná nebo nekvalitně provedená, výhody materiálu se rychle ztratí.

Když se ale spojí kvalitní konstrukce, promyšlené větrání, dobrá akustika, příjemný interiér a přirozený kontakt s dřevem, vzniká dům, který není jen úsporný a rychle postavený. Může být i prostředím, ve kterém se člověku lépe odpočívá, soustředí a dlouhodobě žije.

Autor článku: Pavel Jartym